Reklama

Aniž by věnoval ostatním vůdcům sebemenší pozornost, lovec Swain vykročil kupředu a přihlásil se o slovo jako první. Toužil po požehnání Záře, díky kterému by mohl lépe zajišťovat svůj lid masem a kožešinami. Polárce, která jej celou dobu pozorovala s výrazem poklidným jako led zalitý měsíčním světlem, po přednesení své prosby věnoval sotva znatelnou úklonu. Poté Swain spokojeně poodstoupil a čekal na svůj dar.